27.07.2012 | Věřili byste, že v roce 1948 sledovali někteří zahájení olympiády kvůli horku raději jen v televizi? A zajímá vás, co následovalo po zjištění, že se ztratila československá vlajka? Čtěte další díl našeho olympijského seriálu.
Naše vlajka se těsně před zahájením ztratila. Následně se ukázalo, že ji pořadatelé předali Polákům. Vlajka byla totiž stočená a nebyl tak vidět modrý klín. Poláci omyl zjistili a ihned ji vrátili. Pak ale museli hledat zase tu svoji.
Dnes je účast na zahájení her přáním desetitisíců návštěvníků. Těžko si představit, že v roce 1948 dali někteří kvůli počasí přednost televiznímu přenosu: „Studenti, kteří uklízejí v olympijské vesnici, měli možnost zhlédnout zahájení olympijských her zdarma. Zůstali však v olympijské vesnici. Považovali za výhodnější sedět ve stínu u televisního přijimače a vidět slavnost na obrázku, než se dát upražit na tropickém slunci, které v Anglii dosud nepamatují (na Wembley stadionu). Stejné volilo tisíce dalších Londýňanů.“
Emil Zátopek si svou účastí na defilé vysloužil obdiv. Čekal ho pak totiž náročný závod: „Chtěli jsme Zátopka ušetřit dlouhé doby čekání v tom horku (sraz byl v 11 hodin) protože má dnes 10 km, ale Emil za žádnou cenu nechtěl zůstat doma a prohlásil, že není žádná skleníková kytička, aby se musel schovávat a šel s ostatními na zahájení.“ „Není proto divu, když k našemu mužstvu přišel jeden z dánských representantů a dal si ukázat Zátopka. Nemohl pochopit, že šel s sebou, a když se přesvědčil, že Zátopek je na místě, prohlásil, že to je obdivuhodnější než zítřejší zlatá(o které zde nikdo nepochybuje).“
„Přesně v 15 hodin otevřela se brána olympijského stadionu, z níž vyšel pestrý průvod účastníků OH, za doprovodu břeskných tónů pochodu gladiátorů českého skladatele Julia Fučíka.“
Naše výprava rozhodně ostudu neudělala: „Netrpělivě čekáme na naši vlajku. Konečně přichází. Napjatě naostřujeme uši, jaký bude potlesk? Štíhlý vysoký basketballista Trpkoš nese naši vlajku. Nesl ji již na olympijských hrách v Berlíně. Tehdy jako nejmladší účastník, dnes jako senior aktivních účastníků naší výpravy. Uvítání je velmi pěkné.“ „Za skupinou Kubánců, oděnou černo-šedě, kráčela československá výprava v modrých kabátech a světlešedých kalhotách, resp. sukních působila velmi pěkným dojmem a sklidila vřelý potlesk obecenstva.“
„Byla velmi okázale uvítána celým hledištěm a skutečně ve svých úborech působila efektně. Když opouštěla hřiště, byla bouřlivě zdravena černochy, kteří na ni volali: ,Nazdar, Czechoslovakia!´“
Už v roce 1948 věnovali diváci i tisk velkou pozornost módě: „Pátí Rakušané byli první výpravou s klobouky. Naproti tomu sedmé Bermudy překvapily helmami na hlavách.“ „Po nás bouřlivěji byli přijati Dánové, ale to zavinily spíše skvělé, svítivě červené kabáty, které se lišily pronikavě od šedi a modře, kterou byla oblečena většina národů. … Pákistán měl sensační závojové turbany s fantastickou architekturou a doufám, že se tahle móda brzy ujme. … Na druhé straně stadionu kapelník, oblečený v záhadné roucho, které by spíše slušelo věštící Libuši, dirigoval svůj oprýmkovaný soubor.“
Zdroj: nedatované výstřižky z dobového tisku, Archiv tělesné výchovy a sportu Oddělení novodobých českých dějin Historického muzea Národního muzea.
__________________________________________________________________________________
(koc/per)
Archeologie Historie Hudba Lidová kultura Mimoevropské kultury Osobnosti Přírodní vědy Rekonstrukce Restaurování Rukopisy a tisky Umění Vánoce Výstavy
Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!
